Lišejníky
Organismy složené z HOUBY a ZELENÉ ŘASY nebo SINICE.
Jde o oboustranně prospěšný vztah dvou organismů – tzv. symbiózu.
Řasa → zajišťuje FOTOSYNTÉZU, tím přísun organických látek
Houba → zajišťuje příjem vody a minerálních látek. Výsledkem tohoto soužití je lišejníková STÉLKA.
Rozlišujeme 3 nejčastější typy stélek:
1. KOROVITÁ – přirůstá celou plochou ke skalnímu podkladu, např. LIŠEJNÍK ZEMĚPISNÝ
2. LUPENITÁ – odstává od podkladu, např. TERČOVKA BUBLINATÁ
3. KEŘÍČKOVITÁ – bývá větvená a tvoří keřík, např. PUKLÉŘKA ISLANDSKÁ
STAVBA LIŠEJNÍKOVÉ STÉLKY: SVRCHNÍ KOROVÁ VRSTVA, VRSTVA S ŘASOU NEBO SINICÍ, DŘEŇOVÁ VRSTVA, SPODNÍ KOROVÁ VRSTVA, PŘÍCHYTNÁ VLÁKNA (RHIZINY).
- lišejníkům stačí k životu světlo, vzduch a voda s rozpuštěnými minerálními látkami
- přežijí i extrémní podmínky (vysoké hory, pouště, polární oblasti)
- odolávají výkyvům teploty i suchu
- rostou velmi pomalu
- kyselé látky a narušují tvrdý povrch kamenů
- a skal → možnost uchycení pro rostliny
- jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší → takové ukazatele
- znečištění životního prostředí označujeme
- jako BIOINDIKÁTORY
VÝZNAM:
1) potrava sobů, členovců, měkkýšů
2) BIOINDIKÁTOR!!!
3) barviva, parfémy, antibiotika, bonbóny atd.