Lišejníky

Organismy složené z HOUBY a ZELENÉ ŘASY nebo SINICE.

Jde o oboustranně prospěšný vztah dvou organismů – tzv. symbiózu.

Řasa → zajišťuje FOTOSYNTÉZU, tím přísun organických látek

Houba → zajišťuje příjem vody a minerálních látek. Výsledkem tohoto soužití je lišejníková STÉLKA.

Rozlišujeme 3 nejčastější typy stélek:

1. KOROVITÁ – přirůstá celou plochou ke skalnímu podkladu, např. LIŠEJNÍK ZEMĚPISNÝ

2. LUPENITÁ – odstává od podkladu, např. TERČOVKA BUBLINATÁ

3. KEŘÍČKOVITÁ – bývá větvená a tvoří keřík, např. PUKLÉŘKA ISLANDSKÁ

STAVBA LIŠEJNÍKOVÉ STÉLKY: SVRCHNÍ KOROVÁ VRSTVA, VRSTVA S ŘASOU NEBO SINICÍ, DŘEŇOVÁ VRSTVA, SPODNÍ KOROVÁ VRSTVA, PŘÍCHYTNÁ VLÁKNA (RHIZINY).

-          lišejníkům stačí k životu světlo, vzduch a voda s rozpuštěnými minerálními látkami

-           přežijí i extrémní podmínky (vysoké hory, pouště, polární oblasti)

-           odolávají výkyvům teploty i suchu

-           rostou velmi pomalu                                

-          kyselé látky a narušují tvrdý povrch kamenů

-           a skal → možnost uchycení pro rostliny

-           jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší → takové ukazatele

-           znečištění životního prostředí označujeme

-           jako BIOINDIKÁTORY

VÝZNAM:

1) potrava sobů, členovců, měkkýšů

2) BIOINDIKÁTOR!!!

3) barviva, parfémy, antibiotika, bonbóny atd.